Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokličky

Pískovcové sloupy s tzv. poklicemi se nacházejí jižně a západně od obce Vojtěchov, při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu. Známé útvary selektivního zvětrávání pískovců vznikaly vyluhováním železa z třetihorních vyvřelin podzemními vodami a vysrážením limonitu na nepropustných slepencových polohách. Při zvětrávání jednotlivých pískovcových bloků erozi lépe odolávají horní vrsty železitého pískovce než spodní měkčí polohy s příměsí jílu. Tím vzniká hřibovitý tvar s pevným kloboukem posazeným na mnohem užší noze.

 

Nejznámější útvary se zvedají nad Kokořínským dolem, při vyústění rokle Močidla. Z nich nejmohutnější Poklička stojí jako první při vystupu po dřevěných schodech, klobouk má rozměry 6 x 5 x 1,5 m. Celková výška nohy i s kloboukem je 12 m.

 

Jiné tzv. Jestřebické pokličky se nacházejí 1 km západně od obce Vojtěchov, nad Vojtěšským dolem.

 

Pokličky, stejně jako všechno v přírodě, vznikají a zase zanikají. Je jen otázkou času, kdy horní část skály odpadne. V okolí však postupně vznikají další pokličky, dnes ještě tzv. zárodečné tvary. Mšenské pokličky Takzvané "pokličky" jsou nejnápadnější tvary selektivního zvětrávání pískovců. Jejich vznik je dán výskytem železitých až slepencových poloh, které tvoří až 1 m silné "poklice" kryjící nepravidelné komolé kužele z méně odolných pískovců. Nejvýraznější pokličky najdeme nad Kokořínským dolem při vyústění rokle zvané Močidla. Další, tzv. Jestřebické pokličky, obtížněji přístupné, se nacházejí nad Vojtěšským dolem. Využívání těchto skalních útvarů k horolezectví je zakázáno. Lokalita se nachází 5 km západně od Mšena. Je součástí CHKO Kokořínský důl. Vznik pokliček je v přímé návaznosti na erozivní pochody a tvrdost jednotlivých materiálů a proto vznikly pokličky jejichž horní část je složena s písčito-železitých usazenin a spodní části z písčito-hlinitých. 

 

K nejznámějším pokličkám v ČR přichází modře značená turistická značka od Mšena pokračující dále k Jestřebicím a Vidimi.